Město Žandov

otočnᡠwebkamera


Památky v Žandově a blízkém okolí

 

Dům "KORUNA "

Na severní straně náměstí se snad již od dob založení náměstí -tržiště (někdy po polovině 14. století) nacházel poplužní dvůr, jehož součástí byl i panský dům. Když v roce 1708 koupila statek Žandov Anna Marie Františka, princezna toskánská a dcera vévody sasko lauenburského, spojila ho s horno polickým panstvím. Starý dvorec byl za jejího panství upraven a od roku 1728 mu vévodil nový zámeček, v jehož štítě se dodnes nachází znak toskánského rodu. Ten je částečně poškozen a ani barvy ve znaku nejsou dobře čitelné. Nová budova, dnes zvaná lidově "KORUNA", tehdy zcela setřela původní, nejspíše dřevěnou stavbu. Průzkum dnešních sklepů za účasti PhDr. Františka Gabriela neprokázal žádné stopy původní kamenné stavby. Dnešní hlavní chodba je bývalým průjezdem do dvora, kde docházelo k přepřahání koní. V domě totiž kromě sídla správce vznikl i hostinec "U císaře rakouského ", Po roce 1918 se však musel hostinec přejmenovat na název " U Koruny", neboť první republika takové názvy nepřipouštěla -císařská dynastie byla oficiálně pokládána za nepřátelskou. Čepovalo se zde litoměřické pivo a její majitel Adolf Michel byl také provozovatelem stavební kanceláře.

 

Kašna

Až do roku 1536 se musel každý obyvatel Žandova sám postarat o pitnou vodu a mohl využívat četné prameny při okraji městečka. Ve zmiňovaném roce totiž majitel panství, příslušník drobné šlechty Jakub z Maušvic potvrdil patentem o vodě zavedení vody ze svého dvorce na severní straně náměstí (dnešní Koruna) na dnešní náměstí. Podobu prvního veřejného zdroje neznáme, můžeme se však domnívat, že to byla studna s dřevěnou stříškou a rumpálem. V roce 1853 ji nahradila současná kamenná kašna, restaurovaná v roce 1997 . Kašna má ze všech stran ve štítech vytesaná znamení z východu je znamení nečitelné, ze západu je znak Žandova, na jižní straně naleznete symbol kotvy a ze severu ční letopočet 1853 jako důkaz vzniku kašny. Kašna je národní kulturní památkou a v nočních hodinách je osvětlena.

 

Kostel sv. Bartoloměje

Lze předpokládat, že byl založen společně s Žandovem a původní kostel ležel na místě dnešního. Pro období vrcholné kolonizace je typické i jeho zasvěcení sv. Bartoloměji. O jeho první podobě však nevíme zhola nic. Pravděpodobně se jednalo o prostý jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem. První písemná zmínka je však až z roku 1341, kdy zde Půta ze Žandova měl již pochované rodiče. V roce 1352 platila místní fara 24 grošů papežského desátku, po lipské a děčínské zdaleka nejvyšší poplatek ze všech 34 far lipského děkanátu! Někdy v druhé čtvrtině 15. století ke kostelu byla přistavěna věž, která dostala podobu pevnostní architektury. Celý kostel možná ještě předtím ale vyhořel v roce 1444 při nájezdu lužického Šestiměstí. Za Friedricha ze Salhausenu došlo k rozšíření snad nového kostela. Třicetiletá válka totálně změnila víru zdejších obyvatel z luteránství na římsko-katolické. V roce 1686 došlo ke krvavému střetu přímo v kostele, kdy dva místní patroni požadovali počet lavic pro své "ovečky" -jeden pro bukovinské a druhý,pro žandovské. Farář utekl do Horní Police a kostel byl po 9 měsíců uzavřen. A to byl počátek přičlenění kostela k Horní Polici. V novodobých dějinách je nutno zmínit požár kupole barokní věže 11. srpna 1975, kdy celá kupole shořela. Dnešní čtyř"boký jehlan je stavbou z roku 1992.

 

Smírčí kříž

Kamenný kříž je s největší pravděpodobností mementem smrti, která se zde kdysi stala a která byla " vykoupena" postavením smírčího kříže. "Dohodu" většinou uzavřeli pachatel vraždy a pozůstalí zabitého. Kříž je výrazem nejen přímé odplaty, ale i morálního vyrovnání se s činem. Jeho původní místo bylo při staré polní cestě na Velkou Bukovinu, dnes se nachází u domu čp. 87 .Na okrese Česká Lípa je pokládán k nejstarším. Pověst o jeho vzniku se však žádná nedochovala. Nepodloženou hypotézou může být snad řádění švédských vojsk v průběhu třicetileté vá1ky. Kříž je vysoký asi 95 cm a má šířku ramen 60 cm. Na čelní i zadní straně má vyryto stejné znamení: překřížený kruh o průměru 30 cm, přičemž osové čáry kruh přetínají a na jejich konci je vždy vytvořen malý křížek.

západně od České Lípy.

Kříž (32/0108).

Výška (cm) Šířka (cm) Tloušťka (cm)
92 62 24
Na kříži je rytina kruhu s křížem a čtyřmi křížky.
Dříve stával na okraji pole za jednou stodolou, ve středověku údajně sloužil jako pranýř, později se mu říkalo "kříž čarodějnic".

16.8.1997-JB

Socha sv .Šebestiána

" Zásvětné dny " byly zvláštnÍm druhem církevně-společenských svátků a vznikly na památku lokálních tragických a bolestných událostí jako vzpomínka na utrpení předků. Po roce 1740 navštívila městečko těžká infekční choroba, která zkosila mnoho mladých i starých. V Žandově by120. leden zasvěcen svátku sv. Fabiána a Šebestiána. Oba světci byly populárními patrony proti moru a jejich přímluvy měly zažehnat další možné epidemie. Překonaná epidemie se stala podnětem pro zřízení každoročních zásvětných dnů -děkovné pobožnosti, spojené s procesím, vedeným na náměstí ke kapli sv. Kříže, zaniklé později. Náboženská tradice byla důvodem pro postavení samotné sochy sv. Šebestiána v roce 1822 na náklady města. Socha sv. Šebestiána, mučedníka ze 3. století, byla restaurována v roce 1997 . Má pro Žandov velký význam nejen z hlediska uměleckého či jako doklad historické tvářnosti náměstí, ale především má svou místně historickou hodnotu.